Sušení pomocí tepla je všem známo. Byla to jedna z mála historicky dostupných konzervačních metod pro uchování potravin během zimy. Při této metodě však dochází k podstatné ztrátě prospěšných nutričních hodnot. Vědci proto zkoumali další přístupy, které by zachovaly v potravinách vitamíny a další cenné látky. To se podařilo až s lyofilizací, díky které si potraviny ponechávají původní barvu, vůni, chuť i pro zdraví důležité složky.
Výhody lyofilizovaného ovoce, zeleniny a bylin
Jak už bylo řečeno, sušení mrazem (někdy také desikace) je proces, při kterém jsou zachovány nejdůležitější hodnoty původního produktu. V případě potravin jsou to vitamíny a minerály.
Během lyofilizace je potravina zbavena až 95 % tekutiny. To jí zaručuje sníženou hmotnost (výhoda zde spočívá i v úspornějším skladování), ale hlavně dlouhou trvanlivost a zachování vzhledu i aroma. Struktura potraviny se liší v křehkosti a často také křupavosti výsledného produktu.
Mrazem sušené potraviny jsou v přírodní podobě, bez dochucovadel, konzervantů a siřičitanů. Naše lyofilizované ovoce, zelenina a bylinky neobsahují přidaný cukr, koření ani oleje. Navíc máte možnost takto připravené potraviny dále variabilně využívat, například ve formě ovocného nebo zeleninového prachu. Ostatně naše nabídka smoothies je dokladem toho, jak variabilně lze lyofilizovaný prach využít.
Trvanlivost lyofilizovaných potravin
Doba uchování lyofilizovaných potravin je závislá na více faktorech. Nejdůležitější je způsob skladování. Mrazem sušené potraviny vám nejdéle vydrží, pokud je budete skladovat v neprůhledném obalu, bez přístupu okolního vzduchu. Když se do lyofilizovaných potravin dostane vlhkost, začne se měnit jejich struktura (z křupavé až na “gumovou”).
Jakmile jednou otevřete balení s lyofilizovaným ovocem, zeleninou nebo bylinkami, je praktické produkt ihned spotřebovat, případně použít vakuovací zařízení nebo odsát z nádoby na pozdější použití kyslík podtlakem.
Praktické využití lyofilizace
Teprve až na přelomu 40. a 50. let, kdy hrozilo díky studené válce slabší zásobování, přišlo na řadu konzervování potravin metodou sušení mrazem. Zajímavým příkladem je třeba využití lyofilizace jídla pro kosmonauty NASA. Hmotnost potravin se totiž při sušení mrazem sníží o 90 %, a to bylo pro kosmické výpravy zcela zásadní.
Lyofilizace se u nás nejčastěji využívá ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. V zahraničí se tato metoda hojně používá pro dekorování, při kterém se mrazem suší například květiny i celé pugety. Lyofilizovat se dá totiž prakticky cokoli.
Plocha versus hloubka
Podíváme-li se detailněji na proces lyofilizace, zjistíme, že tato metoda nepatří mezi nejrychlejší a nejsnadnější způsoby konzervace potravin. Benefitem tohoto šetrného přístupu není úspora času, ale zachování výživových parametrů. Jak pracujeme s lyofilizací v LyoFresh si můžete přečíst tady.
Při lyofilizaci obecně hraje důležitou roli plocha a hloubka předmětu. Jednoduše řečeno, čím vyšší předmět bude, tím delší bude celý proces. Pokud bychom dali do lyofilizátoru celé jablko, budeme ho sušit měsíce. Naopak nakrájené jablko na tenké plátky nám přinese výsledek v rámci hodin. Potřebujeme tedy vždy vytvořit co největší plochu a nejtenčí vrstvu. U našeho ovoce a zeleniny se proto nejčastěji setkáte s plátky. Lyo bylinky jsou prakticky nasekané pro snadné využití v kuchyni.
Jak dlouho trvá sušení mrazem
Zatímco potraviny se suší v řádu několika hodin až maximálně 3 dní, existují předměty, u kterých sušení mrazem trvá měsíce. Příkladem je vysoušení dřevěného vraku historické lodi, které trvalo největšímu lyofilizátoru šest měsíců.
Vždy záleží, kolik vody obsahuje daný produkt, jaké je jeho plocha a hloubka. Čím více vody a větší hloubka, tím je proces lyofilizace delší.